Extrakt z grepových jader – síla jeho účinku není ani přírodní, ani zdraví bezpečná

Na tento přírodní léčivý zázrak jsem slyšela mnoho chvály, ale protože jsem od přírody nedůvěřivá a co si sama neověřím, tomu nevěřím, dlouho zůstával tento produkt mimo mou pozornost. Sama spolknu ledacos, což o to, ale jak jde o syna, vždy si s ohledem na jeho vysokou intoleranci musím vhodnost podání ověřit. Se zimou a školkovými nemocemi jsem se proto grapefruitovému extraktu podívala na zub. A spadla mi brada!

Extrakt z grapefruitových jader (GFSE) je moderní literaturou již téměř čtyřicet let vyzdvihován jako přírodní antimikrobiální látka (tzn. působící proti bakteriím, virům, houbám a parazitům) vhodná pro vnější, ale i vnitřní užití. Při přípravě se využívají konkrétně pecky a bílé membrány plodů.

GFSE je používán jako přírodní složka v kosmetice, potravinový doplněk a také v bio zemědělství. Ukázalo se však, že princip jeho účinku vůbec přírodní není a látky v něm obsažené jsou zdraví škodlivé.

Podle četných vědeckých analýz provedených nezávisle na sobě po celém světě je totiž ona účinnost zásluhou syntetických chemických konzervantů, které jsou do extraktů přidávány, aniž by byly na obalu uvedeny, a které se chovají jako desinfekční činidla.

Čisté a nefalšované extrakty z grepových jader žádné antimikrobiální účinky nevykazují!

Hubí tedy mikrobi, nebo ne?

Ano, několik studií prokázalo, že komerční extrakty z grapefruitových jader skutečně bakterie, viry, houby a parazity hubit dokáží. Kontroverzní na těchto studiích je, že se v nich už nepátralo po tom, díky kterým látkám je těchto báječných výsledků dosahováno.

Sledovaly pouze schopnost mikrobi hubit. Nijak neřešily chemickou analýzu složení použitých vzorků.1 A tak byl mýtus vypuštěn do světa…

Problém je, že přidané chemické látky, (byť fungují), jsou ve všech případech považovány za lidskému zdraví škodlivé až toxické.

Jedná se totiž o desinfekční činidla běžně určená k čistění povrchů (můžete je najít např. v čističích WC). A teď si představte, že něco takového dobrovolně a v dobré víře polykáte!

Co ukázaly rozbory?

První analýzy komerčních extraktů z grapefruitových jader se do obecného povědomí nedostaly. Provedli je japonští vědci již v roce 1991 a objevili v nich triclosanmetylparaben.1

O pět let později Japanese National Institute of Health Sciences v Tokyu analýzu opakoval se stejnými výsledky. Chromatogram komerčního vzorku se zásadně lišil od vzorku GFSE připraveného samotnými vědci v laboratoři.2

Jejich němečtí kolegové tyto výsledky potvrdili roku 1999. Na Ernst Moritz Arndt University v Greifswaldu otestovali antimikrobiální účinky a obsah konzervantů analýzou šesti komerčních výrobků. Zjistili, že pět z nich skutečně vykazuje vysokou aktivitu inhibující růst zárodků (vč. E. Coli, Candidy a zlatého stafylokoka).

Zároveň však ve všech těchto „účinných“ vzorcích nalezly syntetický benzethonium chlorid a tři z nich obsahovaly navíc i triclosan a methylparaben. Jediný testovaný produkt, který tyto chemické přísady neobsahoval, bohužel ani nevykazoval žádné antimikrobiální účinky.

Stejně jako u japonských kolegů tomu tak bylo i s čerstvými vzorky extrahovanými z grepových jader přímo v laboratoři – nenašly se v nich žádné z výše uvedených škodlivých látek, ale tyto vzorky také neměly žádné účinky proti mikrobům.

Závěrem tato studie uvádí, že:
silná antimikrobiální aktivita přisuzovaná extraktu z grapefruitových jader je ve skutečnosti způsobena chemickými konzervačními činidly
přírodní látky pocházející z jader antimikrobiální schopnost nemají.3

Jen pro zajímavost: v USA i v Evropě je benzethonium chlorid kvůli své vysoké toxicitě jako přidaná látka pro použití v potravinářství zakázaná a užití triclosanu je americkou FDA i Evropskou komisí regulováno.

Někteří z výrobců GFSE se proti výsledkům prokazujícím přítomnost benzethonium chloridu ohrazovali tvrzením, že se jedná o chybu způsobenou záměnou s kvartérní amoniovou složkou, která vzniká při výrobě extraktu přirozenou cestou (tzv. syntéza „in situ“) a má podobnou molekulární hmotnost.

Toto bylo však detailní studií uskutečněnou v USA roku 2001 (U.S. Department of Agriculture) za použití několika různých testovacích metod vyloučeno. Analyzované vzorky zcela jednoznačně prokázaly obsah benzethonium chloridu v komerčně vyráběných extraktech.4

V roce 2005 stejný tým provedl další rozsáhlou analýzu komerčních vzorků a překvapivě v nich objevil novou přísadu – směs syntetických látek označovaných jako benzalkonium chloridy, které se přidávají do čisticích prostředků. Fakt, že byly tyto látky nalezeny v přípravcích k vnitřnímu užití je o to více znepokojivý, že benzalkonium chlorid je pro člověka toxický a vysoce alergenní.5

Další vědecké analýzy jen potvrzují, že „čistě přírodní“ extrakty z grapefruitových jader jsou pančovány syntetickými desinfekčními látkami. Zde namátkově:

USA, 2006: testování přípravků s GFSE používaných v ekologickém zemědělství. (Opět se jednalo o přípravky deklarující čistě přírodní složení). 7 z 9 produktů obsahovalo benzethonium chlorid nebo benzalkonium chlorid a menší množství dalších konzervantů.6

Rakousko, 2007: testování komerčních GFSE. Populární se stává benzethonium chlorid. V jednom ze vzorků ho bylo nalezeno více jak 20%! Triclosan pouze ve 3 vzorcích. Metylparaben nalezen nebyl. Od jeho použití výrobci evidentně upouští.7

Japonsko: v mezičase identifikována schopnost extraktu působit preventivně proti noroviru, kvůli pozitivním výsledkům testů na výskyt chemických látek v GFSE (deklarovaných jako čistě přírodní), které se šířily napříč světem, se proto japonští vědci rozhodli roku 2007 ověřit složení produktů s extraktem GFSE na svém trhu z gruntu a napříč nabídkou. Na přítomnost benzethoniumbenzalkonium chloridů otestovali celkem 41 výrobků. Čisté byly pouze 3 produkty!8

Itálie, 2007: testování přípravků pro bio léčbu ve včelařství. Ze 17 přípravků pouze 2 vzorky neobsahovaly syntetické konzervanty (benzethonium chlorid, cetrimonium bromiddecyltrimethylammnium chlorid). Čisté extrakty vykázaly nulovou aktivitu proti bakteriím.9

Celosvětový skandál

American Botanical Council vydal roku 2012 oficiální stanovisko10, ve kterém výsledky vědeckých analýz shrnul s tím, že antimikrobiální aktivita zkoumaných extraktů není zásluhou látek obsažených v samotných peckách grapefruitu, ale jedná se o účinek syntetických aditiv, která nejsou v informacích o složení vůbec uváděna. Za kuriózní označili také fakt, že z historického hlediska, ani v kontextu tradiční medicíny nenajdeme o zázračných účincích grapefruitových semínek nikde zmínku.

Poukázali také na do očí bijící skutečnost, že v průběhu řady let se nálezy chemických látek v testovaných extraktech liší. Od triclosanu a metylparabenů se přesunuly k benzethonium a benzalkonium chloridům.

Toto zcela vyvrací argumentaci producentů, že by problematické látky vznikaly v GFSE syntézou „in situ“, (žádná z uvedených sloučenin nemůže vzniknout z fenolových ani jiných složek přirozeně se v GFSE vyskytujících) a dokazuje, že výrobci jsou před metodami vyvíjenými za účelem odhalování nežádoucích látek v produktech vždy o krok napřed.11

Změnilo se něco?

Zahraničních článků na téma pančovaných GFSE je celkem dost, u nás se však grepový extrakt stále těší obrovské oblibě a je doporučován zejména dětem! Užívají ho ve velkém také lidé, kteří vyznávají přírodní léčbu a odmítají antibiotika. (Což je s ohledem na fakt, že např. triclosan způsobuje bakteriální rezistenci vůči ATB, úplný paradox).

Pokud byste si chtěli dohledat nějaké z uvedených informací v češtině, musíte obrátit internet doslova naruby. Pak zjistíte, že ani ČR není výjimkou, některé výrobky byly již v minulosti vyhodnoceny jako nebezpečné a staženy z trhu, ale snad jedinému článku poukazujícímu na nesmyslné vynášení GFSE do nebe, nebyla věnována žádná pozornost a lovit ho musíte doslova googlovském dně.

grepovy extrakt skodlivost

Zdroj: potravinynapranyri.cz © Státní zemědělská a potravinářská inspekce

nebezpecny grepovy extrakt

Zdroj: nebezpecneleky.cz © SÚKL

Přestože celosvětový skandál komerčním výrobcům GFSE hřebínek nesrazil, zdá se, že alespoň někde už si výrobci dávají na syntetické konzervanty větší pozor.

V Bulharsku roku 2014 objevila analýza pěti doplňků stravy benzethonium chlorid ještě ve 4 z 5 produktů (z toho jeden byl určen speciálně dětem!)11 Ale analýza vydaná německým Planta Medica roku 2016, byla o poznání optimističtější. Ze 17 komerčních produktů pouze 2 obsahovaly benzethonium chlorid.12 Otázkou je, zda tam výrobci nezačali přidávat něco jiného, jak tomu v minulosti bylo již několikrát.

Klíč k výběru vhodného doplňku stravy vám dát nemohu. Bez chemické analýzy se jen těžko dozvíte, co daný produkt skutečně obsahuje. Všechny problematické výrobky v praxi deklarovaly svůj čistě přírodní původ.

Dá se však říci, že nějaký skutečně pádný důvod k užívání grapefruitového extraktu není. Bude-li vám fungovat, buď se vnitřně desinfikujete toxickým sajrajtem, nebo (v tom lepším případě) na vás funguje placebo efekt, protože čisté extrakty v žádném z testů antimikrobiální účinek nevykázaly.

Ve studii z roku 2016 bylo sice prokázáno, že testované extrakty obsahovaly velké množství flavonoidů, ty jsou však známy svou extrémně špatnou vstřebatelností. Navíc ne všechny flavonoidy jsou lidskému organismu prospěšné.13

Pozor na záměnu

V angličtině si lze snadno splést zkratky GFSE a GSE:
GrapeFruit Seed Extract (Citrus paradisi, Rutaceae)
x
Grape Seed Extract
(Vitis vinifera, Vitaceae)

V prvním případě se jedná o extrakt ze semen grapefruitu, v druhém ze semen hroznů. Právě kvůli jazykové podobnosti apeloval již roku 2012 American Botanical Council na přesnější označování grepového extraktu jako GFSE. Bohužel původní zkratka GSE se zažila tak intenzivně, že se dosud používá. Vždy si proto pořádně přečtěte, jaká surovina byla použita.

Raději se do grapefruitu zakousněte

Chcete-li si vychutnat příznivé účinky těchto tropických plodů, jezte je jako ovoce.

grapefruitový extrakt

Ale i zde je třeba jistá obezřetnost. Pokud berete léky, dodržujte alespoň 4 hodinový rozestup. Šťáva z plodů obsahuje složky blokující enzymy cytochromu 450, které se podílejí na metabolizaci velké části léků. Důsledkem je pak jejich hromadění v krvi, což může mít v některých případech i fatální následky. (Patří sem např. léky na srdce, antibiotika, antidepresiva, antihistaminika, ale i antikoncepční pilulky).14,15


Zdroje:

1 Cardellina, J. The Adulteration of Commercial “Grapefruit Seed Extract” with Synthetic Antimicrobial and Disinfectant Compounds. The American Botanical Council, 2012. http://cms.herbalgram.org/herbalgram/issue94/QUALCONTROL_gfse.html [vid. 14.12.2019]

2 Sakamoto, S., Sato, K., Maitani, T., Yamada, T. Analysis of components in natural food additive “grapefruit seed extract” by HPLC and LC/MS. Eisei Shikenjo Hokoku, 1996.
https://www.researchgate.net/publication/14172683_Analysis_of_components_in_natural_food_additive_grapefruit_seed_extract_by_HPLC_and_LCMS [vid. 11.01.2020]

3 von Woedtke, T., Schlüter, B., Pflegel, P., Lindequist, U., Jülich, W.-D. Aspects of the antimicrobial efficacy of grapefruit seed extract and its relation to preservative substances contained. Pharmazie; 1999. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10399191 [vid.15.12.2019]

4 Takeoka, G., Dao, L., Wong, R. Y., Lundin, R., Mahoney, N. Identification of Benzethonium Chloride in Commercial Grapefruit Seed Extracts. Journal of agricultural and food chemistry, 2001.
https://www.academia.edu/18230664/Identification_of_Benzethonium_Chloride_in_Commercial_Grapefruit_Seed_Extracts [vid. 11.01.2020]

5 Takeoka, G., Dao, L., Wong, R. Y., Harden, L. Identification of Benzalkonium Chloride in Commercial Grapefruit Seed Extracts. Journal of agricultural and food chemistry, 2005.
https://www.ars.usda.gov/research/publications/publication/?seqNo115=182572 [vid. 15.01.2020]

6 Ganzera, M., Aberham, A., Stuppner, H. Development and validation of an HPLC/UV/MS method for simultaneous determination of 18 preservatives in grapefruit seed extract. Journal of agricultural and food chemistry, 2006.
https://pubs.acs.org/doi/10.1021/jf060543d [vid. 14.12.2019]

7 Avula, B., Dentali, S. J., Khan, I. A. Simultaneous identification and quantification by liquid chromatography of benzethonium chloride, methyl paraben and triclosan in commercial products labeled as grapefruit seed extract. Pharmazie, 2007
https://www.semanticscholar.org/paper/Simultaneous-identification-and-quantification-by-Avula-Dentali/65873708e11cccc3d713b95d9600b06d3dd7adff [vid. 14.12.2019]

8 Sugimoto, N., Tada, A., Kuroyanagi, M., Yoneda, Y., Yun, Y. S., Kunugi, A., Sato, K., Yamazaki, T., Tanamoto, K. Survey of Synthetic Disinfectants in Grapefruit Seed Extract and Its Compounded Products. Shokuhin Eiseigaku Zasshi, 2007.
https://pdfs.semanticscholar.org/070d/37e26e13db2db283897e02a321597e753524.pdf?_ga=2.217244757.294333136.1576339141-1023842511.1576339141 [vid. 11.01.2020]

9 Spinosi, V., Semprini, P., Langella, V., Scortichini, G., Calvarese, S. Presence of chemical additives and microbial inhibition capacity in grapefruit seed extracts used in apiculture. Veterinaria italiana, 2007.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20411504 [vid. 15.01.2020]

10 Many „Grapefruit Seed Extracts“ Adulterated, says Nonprofit Research Consortium, 2012.
http://cms.herbalgram.org/press/2012/Many_GFSE_Adulterated_Says_Nonprofit_Research_Consortium.html?t=1338823765&ts=1576420033&signature=3c18e5414bf9fd36273b654a7e4b84f5 [vid. 14.12.2019]

11 Nedeltcheva-Antonova, D., Tsandeva, K., Dimitrova, R. Determination of Benzethonium Chloride in Grapefruit Seed Extracts – a GC/MS alternative, Izvestiya po Khimiya Bulgarska Akademiya na Naukite, 2014.
https://www.researchgate.net/publication/308398499_Determination_of_Benzethonium_Chloride_in_Grapefruit_Seed_Extracts_-a_GCMS_alternative [vid. 14.12.2019]

12 Avula, B., Sagi, S., Wang Y. H., Wang, M., Gafner, S., Manthey, J. A., Khan I. A. Liquid Chromatography-Electrospray Ionization Mass Spectrometry Analysis of Limonoids and Flavonoids in Seeds of Grapefruits, Other Citrus Species, and Dietary Supplements. Planta Medica, 2016.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27224266 [vid. 15.01.2020]

13 https://algonot.com/product/neuroprotek/ [vid. 15.01.2020]

14 Grapefruit beeinflusst Wirkung von Medikamenten.
https://gesund.co.at/grapefruit-beeinflusst-medikamentenwirkung-11889/ [vid. 15.01.2020]

15 Riskante Kombination: Grapefruits und Medikamente.
https://sciencev1.orf.at/news/132260.html [vid. 15.01.2020]

Komentáře