Mateřské mléko a histamin

Před časem jsem narazila na diskusi, ve které maminky řešily, zda histamin přechází do mateřského mléka. Protože počet záporných odpovědí byl vysoký, rozhodla jsem se napsat tento článek. Samotnou mě tohle téma dost zajímalo, protože jsem nejednou přemýšlela nad tím, zda jsem syna ve skutečnosti kojením spíše netrápila. Mateřské mléko je důležité, má pro dítě naprosto neoddiskutovatelné výhody a po narození je to ta nejpřirozenější forma stravy a kontaktu s matkou. Přesto jsem si v minulosti často lámala hlavu nad tím, proč u nás nadělalo takovou paseku.

Biogenní aminy a mateřské mléko

Biogenní aminy jsou nízkomolekulární organické dusíkaté sloučeniny, které mají svou nezastupitelnou roli v řadě fyziologických funkcí organismu, zároveň však mohou (v případě konzumace potravin s jejich vysokou koncentrací) působit toxicky.

Studií, které se soustřeďovaly na vztah biogenních aminů (BA) a mateřského mléka (MM) je poskrovnu. Některé BA mají v MM svou nezastupitelnou funkci a jejich pozitivní vliv je již vědě znám. Dále však informace trochu pokulhávají. O obsahu dalších biogenních aminů – např. o roli histaminu, tyraminu a kadaverinu se toho však mnoho neví.

Na začátku mého průzkumu ohledně histaminu a mateřského mléka stál článek, ve kterém se tvrdí, že podle jisté jihoafrické studie má vysoký obsah histaminu v mateřském mléce za následek zvýšenou senzitivitu kojeného dítěte vůči potravinovým alergenům. Výsledky relevantního výzkumu na toto téma se mi však nepodařilo dohledat.

Nicméně existuje několik málo studií, které se zabývaly vztahem biogenních aminů a mateřského mléka.

Co již bylo odhaleno?

Biogenní aminy do mateřského mléka PRONIKAJÍ. Pro novorozence je tak právě mateřské mléko jejich primárním zdrojem.

Přítomnost tzv. polyaminů (biogenních aminů putrescinu, sperminu a spermidinu) v mateřském mléce byla prokázána několika studiemi. Právě tyto zmíněné polyaminy jsou pro dítě velmi důležité, jelikož jsou nezbytné pro vývoj střev a imunitního systému. Dokonce je prokázáno, že MM u matek předčasně narozených dětí obsahuje mnohem vyšší hladiny těchto BA.

Další studie zabývající se hladinami polyaminů v MM v návaznosti na konzumovanou stravu prokázala, že jejich obsah přímo souvisí s jídelníčkem kojící matky. Zvýšený příjem biogenních aminů v potravě má za následek jejich zvýšený obsah v mateřském mléce.

Jak se to má s histaminem?

Že histamin není mezi biogenními aminy výjimkou a do mateřského mléka přechází, bylo prokázáno studií, která monitorovala matky se zánětem prsu. Cílem bylo zjistit případné změny v hladině biogenních aminů.

Výsledky byly zajímavé. Zatímco u zdravých žen, byl histamin obsažen pouze v jednom vzorku mléka, u žen se zánětem byl histamin prokázán v 93% vzorků. U nemocných žen došlo také k navýšení hladiny běžně se vyskytujícího spermidinu, sperminu a putrescinu. V jednom případě se objevil v mléce také tyramin.

histamin v mateřském mléce

© 2016 Perez et al., Mastitis Modifies the Biogenic Amines Profile in Human Milk, with Significant Changes in the Presence of Histamine, Putrescine and Spermine

Mateřské mléko zdravých žen obsahovalo zejména již zmíněné polyaminy spermidin (u všech vzorků), putrescin (92,5 %) a spermin (72,5 %).

Předpokladem vysoké koncentrace histaminu ve vzorcích mléka žen s mastitidou byl probíhající zánět, jelikož histamin je účinným mediátorem vrozených imunologických procesů při průniku patogenu do organismu. Uvolněním ze žírných buněk tak startuje zánětlivou a alergickou reakci vč. anafylaktické. Je-li jeho hladina v těle matky vysoká, pronikne přirozeně i do mateřského mléka.

Závěrem lze tedy říci, že je-li žena zdravá a její vlastní metabolismus histaminu je v pořádku, pak se nebude histamin v jejím mateřském mléce vyskytovat.

Pokud však u kojící ženy probíhá chronický či akutní zánět, alergie nebo trpí autoimunitním onemocněním, případně konzumuje-li vysoké množství na histamin bohatých potravin, které tělo není schopno nárazově odbourat, pak histamin v mateřském mléce obsažen bude. 

UPDATE: 4. 2. 2020  👇 👇 👇

Podrobný mechanismus průniku histaminu do mateřského mléka

V souvislosti s opakovanými dotazy, zde ještě tento mechanismus přiblížím podrobněji.

1. STRAVA MATKY – k tomu, aby se histamin do mateřského mléka dostal z potravin konzumovaných matkou, musí se nejdříve dostat do jejího oběhu. To se stane jedině tak, že je histamin nedostatečně odbourán ve střevě kojící ženy:
a) bylo ho příliš = zvýšená konzumace histaminových bomb – zejména fermentovaných, kvašených potravin, kefírů, tažených vývarů, či pečených mas, dále rajčata, citrusy apod.
b) špatně fungující DAO enzym nebo jeho nedostatek ve střevě kojící ženy (pravděpodobná histaminová intolerance).

2. ORGANISMUS MATKY – druhý způsob, jak se histamin dostane do MM, je nadprodukce endogenního histaminu imunitním systémem kojící ženy:
a) přechodná – při jakémkoli nachlazení, akutním zánětu či příležitostném kontaktu s alergenem,
b) dlouhodobá – permanentní kontakt s alergenem (např. potravina, roztoči, prací prášek, kov), sezónní alergie (např. traviny, stromy, domácí mazlíček), autoimunitní onemocnění (např. štítná žláza, celiakie), jiné chronické onemocnění.

Je-li zdrojem histaminu v MM endogenní histamin produkovaný organismem matky, pak se většinou ukáže být kojení problematické, protože do MM přechází i další mediátory zánětu. Citlivější dítě s alergickou predispozicí může takové složení mléka dráždit.

Jak poznat, co dítěti vadí?

Některé maminky popisují, že jejich děti reagují „skoro na všechno“. To „všechno“ bohužel často bývá právě MM, nikoliv samotné potraviny.

Pokud by mělo dítě alergii na většinu potravin, znamenalo by to, že imunologicky reaguje na většinu potravinových bílkovin. Taková situace je krajně nepravděpodobná. Proto je třeba pokusit se situaci rozklíčovat:

Důležité je, kdy problémy dítěte začaly:

a) při přechodu z kojení na přímo konzumované potraviny – pak se pravděpodobně opravdu jedná o alergii, kdy MM působilo v případě alergenních bílkovin jako jakýsi filtr a reakce se projevily teprve na potravinu přímo podávanou. Takové děti zpravidla kojení „chrání“, protože alergenní potenciál bílkoviny je v MM snížený.

b) při výlučném kojení, tzn. zpravidla v prvních 4 měsících – zde je situace složitější, obvykle se nasazuje dieta bez mléčných bílkovin, případně i bez sóji, vajec atd. Pokud je dieta bez efektu, přestože ji dodržujete důsledně, je možné, že dítěti vadí v MM i další složky, nejen alergeny.

V případě narušení střevního prostředí dítěte (projevem bývají hleny, krev, zapáchající, pěnivá stolice, plynatost, průjem či naopak zácpa) může dojít k sekundárně snížené enzymatické produkci – v první řadě se to týká laktázy, může se přidat i porucha tvorby DAO enzymu. Dítě pak dráždí v mateřském mléce laktóza (přirozeně se v MM vyskytující), popř. histamin. Může však dojít i k přesmyku v alergii na mateřské mléko.

Postup, jak si poradit s histaminovou intolerancí v praxi, najdete zde >>>

Zdroje:

Polyamines in human breast milk for preterm and term infants, Plaza-Zamora J, Sabater-Molina M, Rodríguez-Palmero M, Rivero M, Bosch V, Nadal JM, Zamora S, Larqué E. (2013)

Polyamine levels in breast milk are associated with mothers‘ dietary intake and are higher in preterm than full-term human milk and formulas; M. Atiya Ali, B. Strandvik, K.-G. Sabel, C. Palme Kilander, R. Strömberg, A. Yngve (2013)

Mastitis Modifies the Biogenic Amines Profile in Human Milk, with Significant Changes in the Presence of Histamine, Putrescine and Spermine; Perez M, Ladero V, Redruello B, del Rio B, Fernandez L, Rodriguez JM, et al. (2016)

Komentáře