Jak si s HIT poradit v praxi? Něco teorie jsme tu již měli a dnes se podíváme na základní kameny a praktické rady. Alfou-omegou je samozřejmě strava, ale poukážeme si zde také na další faktory, které hrají klíčovou roli. A nejen u dětí.
Níže se dozvíte:
>> jakou roli sehrává alergie,
>> jakým potravinám se vyhnout,
>> proč je důležitá čerstvost, rychlost a čistota,
>> role zánětu, nevhodné léky,
>> jak sledovat reakce a jak nakládat s antihistaminiky,
>> něco o vlivu stresu a pozitivní mysli.
Histaminová intolerance je opředena celou řadou mýtů. Informace, které zde naleznete, jsou téměř výhradně fakta podložená vědeckými studiemi a věrohodnými zahraničními zdroji aplikovaná skrze vlastní, několikaletou a dosti tvrdě odžitou zkušenost.
Ani to však nezaručí, že se vaše osobní zkušenost nebude lišit. Teorie je totiž věc jedna, praxe druhá. Přestože začátky mohou být opravdu těžké, úsilí investované do správného stravování dětí se vám mnohokrát vrátí. Věřte mi, že vím, o čem mluvím…
Protože sama jsem se žádnými bio eko sklony nenarodila. Ještě jako bezdětná jsem neměla problém posnídat cestou do práce „číze z mekáče“. S postavou jsem si starosti dělat nemusela, tak proč se neživit horalkami? Vyznavače alternativního způsobu stravy jsem považovala za nudné, protože se dle mého názoru brali příliš vážně.
Ani ve snu by mě nenapadlo, že mě osud přiková k plotně. Vařečku jsem považovala za dekorativní předmět a držela ji jako prase kost. Jenže člověk míní, život mění. A pokud jde o zdraví dětí, nikdo nebude přeci dobrovolně skákat do hnoje.
Moc dobře znám to počáteční zoufalství násobené tím, že tady nejde o vás, ale o vaše dítě. Stavy protestů, kdy nadáváte na doktory, vyžadujete všemožné testy a očekáváte zázrak, který vše vyřeší – nejlépe hned! Momenty, kdy se chcete na všechny tabulky vykašlat, vrazit dítěti do ruky párek v rohlíku a dát si hadr na hlavu.
Ale všechno zlé bohatě vyváží pocit k nezaplacení – když začnete vidět výsledky a dětské slzičky vystřídá veselý řehot.
Než se do toho pustíme, zdůrazním tři velmi důležité věci, na které nikdy nezapomínejte:
Dále si zdůrazníme dvě důležitá, avšak velice často ignorovaná fakta: KONKRÉTNÍ DIETNÍ MODEL JEDNOHO ČLOVĚKA NELZE APLIKOVAT NA DRUHÉHO, A TO VE VĚTŠINĚ PŘÍPADŮ. Zde platí víc, než kde jinde, že bez práce nejsou koláče. Bylo prokázáno, že i příbuzní lidé se stejnou diagnózou, většinou reagují na stejné potraviny rozdílně.
UNIVERZÁLNĚ „NEŠKODNÉ“ POTRAVINY SNAD NEEXISTUJÍ. I dobré věci mohou páchat neplechu, ocitnou-li se na špatném místě.
Pokud je poškozena střevní bariéra, mohou se z potravy dostávat do organismu složky, které tam nemají co dělat. Imunitní systém pak logicky zahájí protiútok a bude mu úplně jedno, že to, co jste pozřeli, je obecně nazýváno superpotravinou.
Důvod vysoké individuálnosti v toleranci potravin tkví v první řadě v původci histaminové intolerance (jinými slovy od toho, kde je zrovna u vás zakopaný pes) a odvíjí se od aktuálního zdravotního stavu.
Přestože projevy způsobuje totožná látka jako u alergie – histamin – princip vzniku reakce se od alergie odlišuje. Za klíčové lze u histaminové intolerance považovat množství potraviny.
S vlastním histaminovým kyblíkem se proto musí každý naučit zacházet sám. (Za okamžitou reakcí hledejte spíše alergii. Reakce vyvolaná histaminem obsaženým v potravině tak rychlá není, hladina se zvedá jako když napouštíte vanu 🙂 postupně).
Trávicí systém je velmi složitý mechanismus, nečekejte proto, že vám návod spadne do klína. Na začátku můžete mít pocit, že se v tom histaminovém kýbli utopíte, ale není to tak hrozné. Lví kus práce je na vás, ale pár základních pravidel přeci jen existuje 😉
U malých dětí bývá nejčastější příčinou HIT neléčený alergický zánět ve střevě způsobený potravinovou alergií (PA) – od toho je třeba se odrazit. Jak už zde bylo mnohokrát zmíněno – nejčastějším spouštěčem PA raného dětského věku je bílkovina kravského mléka (BKM), dále pak vejce, sója, pšenice.
Alergie je jednou z nejčastějších příčin vysoké hladiny histaminu v těle. Pošlete-li do těla alergen, dojde k uvolnění histaminu ze žírných buněk a bazofilů. Spustí se tak obranná (v tomto případě alergická) reakce. V první řadě je proto třeba tento pochod zastavit.
POZOR: negativní testy na specifické protilátky (sIgE) ještě neznamenají, že dítěti daná potravina nevadí. Z vlastní zkušenosti však mohu říci, že pro mnoho lékařů jsou tyto testy stále dogmatem a důvodem tvrdit, že dítě alergii nemá. To však bohužel vůbec nemusí být pravda. Alergie může být zprostředkována i dalšími typy imunopatologických reakcí (označovaných jako non-IgE).
U pylových alergiků pak může být reakce na potravinu způsobena kříženou alergií s pylem. Tělo reagující primárně na alergen ve formě rostlinného pylu zareaguje na alergen v potravině kvůli podobnosti alergenní bílkoviny. Typickým příkladem je reakce na jablka v případě alergie na břízu. Většina těchto reakcí se projevuje lokálním podrážděním při konzumaci – orálně alergickým syndromem. (Pylové inhalační alergie se rozvíjí později, u miminek se zpravidla nevyskytují.)
Abyste si ověřili, že se skutečně jedná o reakci na histamin v potravině, je nutné zaznamenat jasnou souvislost mezi konzumací vysokohistaminových potravin a potížemi.
U dětí to bývají nejčastěji:
– koliky, křeče, plynatost, průjem
– hyperaktivita, podrážděnost, nespavost
– červené fleky, kopřivka, ale i např. bolesti hlavy.
Po vyřazení může efekt nastoupit velmi rychle. Syn trpěl na kruté koliky, které po nasazení diety do dvou dnů úplně zmizely, u dalších méně dramatických projevů už to byl běh na delší trať. Nicméně maximálně do měsíce musíte vidět rozdíl. Po takové době lze očekávat celkové snížení hladiny histaminu v organismu.
Do začátku se neobejdete bez znalosti nevhodných potravin. Na internetu existuje celá řada seznamů, často velmi rozsáhlých. Můžete být rozčarovaní z toho, jak moc se liší. Problém je, že odráží individuální snášenlivost jedinců, kteří danou tabulku vytvářeli. Histaminová intolerance totiž nechodí sama a spousta lidí trpí vedle HIT i nějakou individuální alergií nebo další intolerancí. Je však irelevantní dělat z histaminové intolerance obětního beránka a házet na ni reakce, které s histaminem nesouvisí.
Pokud Vám tedy nějaký seznam tvrdí, že nesmíte jíst vepřové maso nebo jablka, tak ho rovnou zahoďte. Jako nejrelevantnější se jeví seznam vypracovaný švýcarskou zájmovou skupinou SIGHI a najdete ho zde >>> Potraviny jsou zde rozděleny podle čísel a na začátku byste měli začít s těmi „nulovými“.
Ráda upozornila na to, že začít s dietou rozhodně neznamená začínat na rýži s mrkví. Toto je úplný nesmysl! Strava musí být pestrá, jinak tělo hladoví a zdravotní potíže se jen prohloubí. Malé děti potřebují kvalitní živiny, protože se nachází v období rapidního růstu, kdy se jim vyvíjí mozek a imunita.
Obecně mezi nekompatibilní potraviny patří ty, které histamin přímo obsahují (H) ve významnějším množství, a dále potraviny, které mají liberační účinky (L), tzn. že obsahují látky, které způsobují uvolnění histaminu z buněk přímo v organismu, (aniž by se jednalo o alergii). Mezi problematické patří často také potraviny, které obsahují biogenní aminy obecně (A), nejen histamin, a látky ovlivňující tvorbu DAO ve střevě.
Liberační potenciál vůči histaminu mají zřejmě různé látky a ne o všech se to pravděpodobně zatím ví. ALE ne všechny tyto látky jsou problematické pro všechny osoby. Patří sem zejména siřičitany, lektiny, benzoáty, barviva, konzervanty.
Speciální kapitolou je pak kojení. POZOR: za určitých okolností může histamin přecházet do mateřského mléka!
Níže jsem vypsala seznam těch nejproblematičtějších potravin. Zpočátku se nemusíte písmenky v závorce příliš zabývat, jakmile však dojde ke stabilizaci a vy začnete zkoušet individuální toleranci, budou vám k užitku, protože pomohou vypátrat souvislosti a umožní kombinovat. (Pokud zjistíte, že např. benzoáty vám nedělají problém, budete moci pravděpodobně zařadit i ostatní potraviny, které je obsahují.)
ZELENINA
lilek (H), rajčata (H, L), avokádo (H, L), špenát (H)
OVOCE
jahody (A, L), citrusy (L), kiwi (A, L), ananas (L), papája (L), přezrálé banány (A – serotonin)
bobuloviny (L – benzoáty) – brusinky, maliny, atd.
FERMENTOVANÉ POTRAVINY (H) – kvašení alkoholové, octové, mléčné.
Patří sem např. kysané zelí, nakládaná zelenina, zrající sýry a kysané mléčné výrobky (kefíry, jogurty, acidofilní mléka), ocet, sójové pokrmy, kombucha, …
KVASNICE (droždí)
STAŘENÁ, VYZRÁLÁ a SUŠENÁ MASA (H)
ZPRACOVANÉ MASNÉ VÝROBKY (H, L)
kupované mleté maso, uzeniny (šunky, salámy, klobásy…)
MĚKKÝŠI, KORÝŠI, RYBY (H)
Vysoká rychlost tvorby histaminu, ryby musí být co nejdříve po ulovení zbaveny vnitřností a zmrazeny, nejrizikovější druhy: tuňák, makrela, sardinky, ančovičky, sleď (herynek), marlín, zlak (mahi-mahi, koryféna, doráda), kranas (amberjack), lufara (bluefish).
Mořské plody se nekuchají (k přeměně histidinu na histamin tak dochází, dokud nejsou uvařeny).
LUŠTĚNINY, SEMENA, OŘECHY, ARAŠÍDY, SÓJA (L)
lektiny – lze eliminovat namáčením a následným odstraněním vody.
Problematická je zřejmě trvanlivost => dlouhá doba skladování.
SKOŘICE, TYMIÁN, HŘEBÍČEK, ANÝZ (L)
benzoáty
VAJEČNÝ BÍLEK, PRAŽENÉ KAKAO (L)
SUŠENÉ OVOCE (L)
pokud obsahuje siřičitany (sulfáty)
ČAJ ČERNÝ, ZELENÝ, MATÉ
fermentace, inhibitory DAO enzymu
KONZERVANTY A BARVIVA (L)
zejména: azo barviva (E102 tartrazin, E110, E122, E 123 amaranth, E124, E129, E151 brilantní čerň…), konzervanty – benzoáty (E211, E212, E213, E214, …), sorbáty (E202, E203, …), siřičitany (E221, E222, E223, E224, E226, …)
Vyřaďte veškeré průmyslově zpracované potraviny, konzervy a zavařeniny, sladkosti, čokolády, sirupy, pečivo, omáčky, dresinky, marinády, energetické nápoje, limonády, …
ALKOHOL (H, L)
Zvykněte si připravovat pokrmy čerstvé a domácí. Potraviny v krabicích, sklenicích a igelitech nejsou pro nás!
Mnohokrát se ke mě dostala informace, že díky přísné kontrole surovin a výrobních postupů dáváte dítěti v koupené skleničce to nejlepší možné. Pravidla výroby jsou jedna věc, ale alergikovi, a už vůbec ne histaminikovi, trvanlivý pokrm určitě nedávejte! Minimálně ne na začátku. Syn začal tolerovat 100% kupované pyré bez dalších přidaných látek teprve po roce přísné diety.
Stejný názor mám na kaše a křupky. Sice je snazší otevřít pixlu, ale vysoce průmyslově zpracované potraviny do diety nepatří. Připravit malému dítěti kaši z rozvařené rýže či jahel není žádná věda. Důležité totiž není jen použít původní neupravenou surovinu, ale také snížit poměr látek, které mohou působit dráždivě (u jahel např. oxaláty, u rýže arsen) tak, že je přes noc namočíte.
Maso kupujte z ověřeného zdroje – je důležité, aby se jednalo o maso čerstvě zabité. Neznamená to, že musíte s příruční lednicí vyrazit na jatka. Jen si zjistěte u řezníka, kdy zavážejí zboží. Je také běžné, že některé druhy masa se po porážce (než jdou na pult) nechávají „dozrát“, čímž je dosahováno některých žádoucích vlastností, na to pozor. Kvalitně vyzrálé steakové maso představuje, bohužel, pro mnoho histaminiků problém.
Už jsme si zde vysvětlili, že některé potraviny histamin přímo obsahují, jiné dokáží uvolnit histamin z vlastních zásob organismu. Pak je zde další aspekt, a to bakteriální produkce.
Některé bakterie umí histamin „vyrábět“, (pokud jim poskytnete materiál) – a to je důvod, proč hotové jídlo nemáte uchovávat a proč je třeba snížit bakteriální kontaminaci už při přípravě na minimum. Platí to zejména pro maso a rychle se kazící potraviny bohaté na bílkoviny.
Nejvhodnější teplota pro tvorbu histaminu je mezi 30 a 37°C. Některé bakterie však zvládají pracovat bez problému v 15°C a výjimečně i při pouhých 7°C, (poskytneme-li jim čas).
Musíte-li uvařené jídlo někam transportovat, zchlaďte ho, uložte do čisté nádoby a pak ohřejte. Jednorázové ohřátí pokrmu (pokud byl v chladu a čistotě) je lepší, než jeho uchovávání v teple termoobalů (týká se opět rychle se kazících potravin).
Přípustné je mražení (nízké teploty množení bakterií a jejich činnost omezují), ale i to musíte vyzkoušet. Já mám vypozorováno, že zamrazím-li čerstvé maso, mohu ho v mrazáku uchovat bez problému 7 dní.
Mrazit je třeba na porce a ve tvaru, který umožní co nejrychlejší rozmrazení. (Rozmrazovat celou kýtu za pokojové teploty trvá věčnost a bakterie u toho mají pré). Takže rozmrazujte buď rychle krátkým ponořením do teplé vody či v mikrovlnce, nebo pomalu, ale za nízkých teplot, tzn. v lednici do 4°C (teplotu si však ověřte, v praxi bývá v chladničce tepleji).
Nejvhodnější způsob zpracování je vaření ve vodě, (do které se histamin uvolní), nejhorší smažení. Odůvodnění těchto vědeckých závěrů však vychází z předpokladu, že změna v naměřené koncentraci byla způsobena změnou objemu upravované potraviny – (vařená se nasákne vodou, zatímco smažená a grilovaná se zmenší). Takže osmahnete-li čerstvé maso na kvalitním oleji, žádná tragédie se nekoná.
U maličkých dětí můžete ideálně začít čerstvým libovým vařeným masem a slabými vývary – zde však pozor! Vařte krátce a pouze z masa (žádné kůže, kosti, chrupavky). Pokud bude vše v pořádku, můžete dobu varu prodloužit a postupně zkusit přidat i jiné části.
Je však třeba používat suroviny čerstvé a z ověřeného zdroje. Jak už bylo zmíněno, histamin se při vaření díky rozpadu struktur uvolňuje do vody, tudíž nebude-li maso zcela čerstvé, stejně ho spořádáte ve vývaru.
Není vůbec vzácností, že vývar může dělat velkou neplechu. Důvodem nemusí být jen histamin.
V předchozím článku popisuji fungování histaminového kyblíku. Toto je jeden ze zásadních klíčů úspěšné diety a připomeňte si ho pokaždé, když budete mít chuť hodit flintu do žita.
Určitě zažijete situaci, kdy vám dítě bude z ničeho nic reagovat na potraviny, které již bez problému zvládalo. Může to být klidně nadcházející nachlazení nebo růst zubů. Obyčejná dětská nemoc vás může vrátit i o několik měsíců nazpět.
Histamin je jeden z vícero mediátorů, které se uvolňují při vstupu patogenu do organismu. Je tedy třeba počítat s tím, že i při drobném infektu se celková kapacita histaminového kyblíku sníží.
Proti bolesti a teplotě upřednostněte paracetamol (Panadol, Paralen). Ve vážných případech lze na sražení problematické vysoké horečky použít jednorázově! Prednison.
Mezi nevhodná léčiva patří ibuprofen (Nurofen), aspirin a obecně všechna NSAID (nesteroidní protizánětlivá léčiva), dále pak ambroxol (Mucosolvan, Ambrobene) a acetylcystein (ACC). Z antibiotik pozor na cefalosporiny, neomycin, chlortetracyklin, kyselinu klavulanovou, z anestetik na prilocain.
Samozřejmě víme, že je vhodné vyhýbat se jakékoliv chemii, avšak užití léků může při nemoci situaci také ulehčit. Trocha chemie může v jistých případech napáchat mnohem méně škody než rozvinutý zánět.
Je-li dítě stabilizované, můžete zkusit zařazovat potraviny s vyššími čísly – vždy však testujte jen jednu takovou potravinu, a stále myslete na to, že jde o množství. Držíte-li příjem na „nulách“, můžete si dovolit otestovat potravinu s vyšším číslem. Velmi pravděpodobně se nic nestane. Pokud byste však zkombinovali více takových potravin najednou, už to může být problém.
Reakce neznamená, že musíte zase vše vyřadit, ale že je třeba dbát na vhodnou kombinaci, množství potraviny a vyšší časový rozestup, aby kapacita DAO enzymu zvládla přijatý histamin zpracovat.
Významným faktorem jsou i okolnosti, které mohou způsobit degranulaci mastocytů a navyšovat tak hladinu histaminu „zevnitř“. U dětí může sehrát roli vysoká fyzická aktivita, stres, rozrušení. Proto si do deníku zaznamenávejte stravu v kontextu denní aktivity (pobyt venku, v kolektivu, stresové události), chování dítěte, jeho nálady, kvalitu spánku a samozřejmě – konzistenci stolice. Té říkám privátní kámen mudrců. Průjem, zácpa, nestrávené zbytky jídla, hlen, krev, nezvyklá barva – to vše jsou stěžejní informace.
Důležité je také instruovat osoby, které na vaše dítě dohlíží. Pokud někdo podstrkuje dítěti věci, které by nemělo, můžete pak deníkem listovat dokola a marně.
Pozor na antihistaminika. Při souběžném užívání antihistaminik nemá smysl zkoušet zařazovat nové potraviny a vyhodnocovat jejich toleranci. Nulová reakce může být falešná.
Antihistaminika mají při zvládání alergie své nezastupitelné místo. Dokáží potlačit bouřlivé projevy alergií nebo např. svědivé a bolestivé projevy ekzémů. Schválně se zde však vyhýbám slovu léčba. Dlouhodobé užívání antihistaminik žádnou léčbou není. Z podstaty své funkce jsou to jen „vypínače“ a tak by s nimi mělo být i nakládáno. Jsou určena pro případy, kdy není technicky možné se alergenu vyhnout, např. pylová sezóna, nikoli k tomu, aby člověk jedl potraviny, na které je alergický.
Antihistaminika uvolňování histaminu do organismu nebrání, ani hladinu histaminu nesnižují. Pouze potlačují nežádoucí projevy tím, že zablokují receptory, na které se histamin váže. Vzniká tak falešný dojem, že se nic neděje.
Reakce organismu má však za úkol upozornit, že něco není v pořádku. Pokud neřešíte příčinu, ale jen vypnete alarm, je to stejné, jako byste pluli lodí a vypnuli výstražná světla, která mají za úkol nahlásit díru v trupu. Světla vás sice v plavbě obtěžovat nebudou, ale voda dovnitř poteče dál. Myslíte si, že se taková loď nepotopí?
Tím, že nedáte tělu šanci ukázat vám, co mu dělá špatně, se neléčíte, ale pouze zavíráte oči a prohlubujete problém, který si dříve či později stejně najde cestu ven.
U některých nejnovějších typů antihistaminik je uváděn i protizánětlivý účinek, což mě zprvu nadchlo, ale po dalším pátrání jsem zjistila, že tento účinek (přestože je hojně uváděn), byl prokázán pouze v umělých podmínkách a v praxi je stále předmětem diskusí, (zejména kvůli koncentraci účinné látky, která by musela doporučenou denní dávku patrně dost převyšovat).
Mnohem horší je však fakt, že v ČR jsou hojně předepisována dětem antihistaminika z preventivních důvodů (jedná se např. o Zyrtec, Alerid, Zodac, Xyzal, Cezera, Volnostin, Zenaro), přestože tento účinek (konkrétně se mělo jednat o prevenci atopického ekzému a rozvoje astmatu) nebyl prokázán. Mylně je také interpretován jejich údajný nulový vliv na centrální nervový systém.
Tyto deformace se dostaly do povědomí lékařů-specialistů i praktiků a jsou přenášeny na pacienty. Přesto však zdeformovaný výklad… ovlivnil a dosud silně ovlivňuje preskripci našich alergologů a pediatrů.
… (levo)cetirizin, často a jednoznačně navozující spavost a únavu, bývá předepisován… také dlouhodobě malým dětem v klíčovém období vývoje psychomotorických funkcí. Přestože existují podstatně šetrnější antihistaminika.
Histamin má své významné fyziologické úlohy v zánětové reakci a existují i úvahy o nežádoucím zásahu do souhry imunitních funkcí, obzvláště u dětí v situaci, kde není z důvodu nemoci nutné jeho vazbu na H1 receptory vytěsňovat.
Nesprávné výklady studií ETAC a EPAAC doslova nahnaly značné počty zcela lehkých nebo asymptomatických alergiků a ekzematiků k pravidelné a zbytečné konzumaci antihistaminik. Lze snadno odhadnout, že každoročně jsou našimi dětmi zcela neindikovaně spotřebovány milióny dávek Zyrtecu, Xyzalu nebo jejich generik s potenciálně skrytými nežádoucí účinky.
Souhlasný aplaus s „preventivními účinky“ v době prosazování cetirizinu na trh, vznikl nesprávným zhodnocením studie ETAC… a nebyl u nás nikdy uveden na pravou míru. Skutečné výsledky zůstávají lékařské i laické veřejnosti zastřeny.
viz celý text MUDr. Jiřího Nováka
Alergologie a imunologie při Ústřední vojenské nemocnici, Praha
Na tomto populárním rčení je hodně pravdy – nicméně je dobré mít v té hlavě kromě pozitivního myšlení i kus zdravého rozumu 🙂
„Je to jen v hlavě“ nefunguje tak, že si vsugerujete, jak je vaše dítě zdravé, a dáte mu tuňáka v rajčatové omáčce, nebo jinou histaminovou bombu. Stejně tak vám nebude fungovat, pokud si při přechodu na dietu zachováte stejný vzorec myšlení a vaření a pouze vyměníte nebo vypustíte problematické ingredience – moc si nepochutnáte.
Pozitivní myšlení je o přístupu, ne o balamucení mozku.
Tkví v tom, že nebudete sebe ani dítě považovat za chudáka a s respektem k diagnóze se rozhodnete postupovat ke stabilizaci stavu a zvýšení tolerance.
Pokud se vydáte pro pomoc k nějakému výživovému poradci, VŽDY se nejprve ujistěte, že VÍ, co je histaminová intolerance a hlavně, že s ní má ZKUŠENOSTI. To, že se někdo před vaší návštěvou vzdělá na internetu, opravdu nestačí.
Histaminová intolerance dalece přesahuje pouhý problém se zažíváním, což mnozí nedohlíží. Náhlý vysoký přebytek histaminu dokáže imitovat anafylaxi a způsobit akutní potíže (např. s dechem).
Stojím si za tím, že přestože je u nejmenších dětí často velmi náročné sledovat reakce, tak nasazení diety je poměrně jednoduché, protože si ještě nestihly vypěstovat nevhodné návyky.
Uznávám, že je lákavé, nechat si poradit na Facebooku, ale berte to prosím pouze jako inspiraci! Je téměř pravidlem, že na zmateného a zoufalého nováčka se vždy chytí někdo, kdo mu suverénním diktátem předestře, čím má dítě krmit, jaké léky si nechat předepsat a jako bonus přihodí stanovení „skutečné“ diagnózy, přestože vaše dítě nikdy neviděl.
Napoprvé jsem takový komentář také vděčně a pokorně zhltla, abych s odstupem času mohla dát ruku do ohně za to, že co je dobré pro jedno dítě, může jinému dokonce ublížit. Dnes mi stačí letmý pohled, abych viděla, že polovina toho, co jiný doporučuje, by mého potomka v případě konzumace spolehlivě vystřelila na Mars.
—
Zdroje:
https://www.histamine-sensitivity.com/histamine_joneja.html
The American Journal of Clinical Nutrition, Volume 85, Issue 5, 1 May 2007 https://academic.oup.com/ajcn/article/85/5/1185/4633007
https://mthfrsupport.com.au/2016/09/dao-deficiency-and-histamine-the-unlikely-connection/
Fish and Fishery Products Hazards and Controls Guidance – Fourth Edition, U.S. Department of Health and Human Services, Food and Drug Administration, Center for Food Safety and Applied Nutrition, [vid. 15.2.2018]
https://www.fda.gov/Food/GuidanceRegulation/GuidanceDocumentsRegulatoryInformation/Seafood/ucm2018426.htm#Downloads
FDA’s Fish and Fishery Products Hazards and Controls Guidance, Chapter 7: Scombrotoxin (Histamine) Formation,
https://www.fda.gov/downloads/food/guidanceregulation/ucm252400.pdf
Derrick H. Yoshinaga, Hilmer A. Frank, Histamine-Producing Bacteria in Decomposing Skipjack Tuna, Department of Food Science and Human Nutrition, University of Hawaii at Manoa, Honolulu, Hawaii 96822, Received 14 December 1981/Accepted 21 April 1982, [vid. 15.2.2018]
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC242030/pdf/aem00177-0201.pdf
Alison R. Behling, Steve L. Taylor, Bacterial Histamine Production as a Function of Temperature and Time of Incubation, July 1982, [vid. 15.2.2018] https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1365-2621.1982.tb07675.x
Effect of Different Cooking Methods on Histamine Levels in Selected Foods, Department of Dermatology, Hallym University Kangnam Sacred Heart Hospital, Hallym University College of Medicine, Seoul, Korea, Received 2016 Sep 9; Revised 2017 Feb 21; Accepted 2017 Mar 8, [vid. 15.2.2018]
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5705351/
https://en.wikipedia.org/wiki/Category:Azo_dyes
https://www.ferpotravina.cz/seznam-ecek
https://www.histaminintoleranz.ch/downloads/SIGHI-Leaflet_HistamineEliminationDiet.pdf
http://www.greenmedinfo.com/blog/gaps-diet-histamine-intolerance
https://www.foodsmatter.com/allergy_intolerance/mastocytosis/articles/bone-broth-09-15.html
https://organicallergyrelief.com/histamine-intolerance-food-list/
https://www.mthfrsupport.com.au/dao-deficiency-and-histamine-the-unlikely-connection/
http://www.allergynutrition.com
SLÍVA J., VOTAVA M. Farmakologie. Praha: Triton, 2010. ISBN: 978-80-7387-424-7
FUCHS, Martin. Potravinová alergie a intolerance. Praha: Mladá fronta, 2016. Edice postgraduální medicíny. ISBN 978-80-204-3757-0
http://gastroenterologie-ostrava.cz/wp-content/uploads/2016/10/Histaminov%C3%A1-intolerance1.pdf