Před časem jsem narazila na diskusi, ve které maminky řešily, zda histamin přechází do mateřského mléka. Samotnou mě tohle téma dost zajímalo, protože jsem nejednou přemýšlela nad tím, zda jsem syna ve skutečnosti kojením spíše netrápila. Mateřské mléko je důležité, má pro dítě naprosto neoddiskutovatelné výhody a po narození je to ta nejpřirozenější forma stravy, vč. kontaktu s matkou. Přesto jsem si v minulosti často lámala hlavu nad tím, proč u nás dělalo takovou paseku.
Biogenní aminy jsou nízkomolekulární organické dusíkaté sloučeniny, které mají svou nezastupitelnou roli v řadě fyziologických funkcí organismu, zároveň však mohou (v případě konzumace potravin s jejich vysokou koncentrací) působit toxicky.
Studií, které se soustřeďovaly na vztah biogenních aminů (BA) a mateřského mléka (MM) je poskrovnu. Některé BA mají v MM svou nezastupitelnou funkci a jejich pozitivní vliv je již vědě znám. Dále však informace trochu pokulhávají. O obsahu dalších biogenních aminů – např. o roli histaminu, tyraminu a kadaverinu se toho však mnoho neví.
Na začátku mého průzkumu ohledně histaminu a mateřského mléka stál článek, ve kterém se tvrdí, že podle jisté jihoafrické studie má vysoký obsah histaminu v mateřském mléce za následek zvýšenou senzitivitu kojeného dítěte vůči potravinovým alergenům. Výsledky relevantního výzkumu na toto téma se mi však dohledat nepodařilo.
Nicméně existuje několik málo studií, které se zabývaly vztahem biogenních aminů a mateřského mléka.
Biogenní aminy do mateřského mléka PRONIKAJÍ. Pro novorozence je tak právě mateřské mléko jejich primárním zdrojem.
Přítomnost tzv. polyaminů (biogenních aminů putrescinu, sperminu a spermidinu) v mateřském mléce byla prokázána několika studiemi. Právě tyto zmíněné polyaminy jsou pro dítě velmi důležité, jelikož jsou nezbytné pro vývoj střev a imunitního systému. Dokonce je prokázáno, že MM u matek předčasně narozených dětí obsahuje mnohem vyšší hladiny těchto BA.
Další studie zabývající se hladinami polyaminů v MM v návaznosti na konzumovanou stravu prokázala, že jejich obsah přímo souvisí s jídelníčkem kojící matky. Zvýšený příjem biogenních aminů v potravě má za následek jejich zvýšený obsah v mateřském mléce.
Že histamin není mezi biogenními aminy výjimkou a do mateřského mléka přejít dokáže, bylo prokázáno studií, která monitorovala matky se zánětem prsu. Cílem bylo zjistit případné změny v hladině biogenních aminů.
Výsledky byly zajímavé. Zatímco u zdravých žen, byl histamin obsažen pouze v jednom vzorku mléka, u žen se zánětem byl histamin prokázán v 93% vzorků. U nemocných žen došlo také k navýšení hladiny běžně se vyskytujícího spermidinu, sperminu a putrescinu. V jednom případě se objevil v mléce také tyramin.
Mateřské mléko zdravých žen obsahovalo zejména již zmíněné polyaminy spermidin (u všech vzorků), putrescin (92,5 %) a spermin (72,5 %).
Předpokladem vysoké koncentrace histaminu ve vzorcích mléka žen s mastitidou byl probíhající zánět, jelikož histamin je účinným mediátorem vrozených imunologických procesů při průniku patogenu do organismu.
Závěrem lze tedy říci, že je-li žena zdravá a její vlastní metabolismus histaminu je v pořádku, pak se nebude histamin v jejím mateřském mléce vyskytovat.
Jiná situace však může nastat pokud u kojící ženy probíhá chronický či akutní zánět, alergie nebo trpí autoimunitním onemocněním. V takovém stavu organismus produkuje mediátory zánětu a některé z nich do mateřského mléka přecházejí.
UPDATE: 4. 2. 2020 👇 👇 👇
1. STRAVA MATKY – k tomu, aby se histamin do MM dostal z potravin konzumovaných matkou, musel by se nejdříve dostat do jejího krevního oběhu. A to tak, že by nebyl odbourán ve střevě kojící ženy. Zda má potenciál dostat se až do MM, je otázkou. Předpokládá se, že se primárně naváže na histaminové receptory v těle matky. Každopádně nic se nemá přehánět.
a) zvýšená konzumace histaminových bomb – zejména fermentovaných, kvašených potravin, kefírů, tažených vývarů, či pečených mas, dále rajčata, citrusy apod. může kojenému dítěti způsobit diskomfort.
(Typický příklad z praxe, kdy to maminky ve snaze dítěti prospět, přeženou: „…zařadila jsem ve velkém kvašenou zeleninu, poctivý přes 20h tažený kostní vývar, ale dcera v noci strašně křičela“.)
b) nedostatečně fungující DAO enzym nebo jeho nedostatek u kojící ženy (možná histaminová intolerance). Jsou maminky, které nasazením nízkohistaminové diety u sebe vyřešily neklid a bolesti u svých dětí. (Je však otázkou, zda zabral skutečně fakt snížené konzumace histaminu, nebo maminka díky dietě vyřadila potraviny, které jí samotné nějakým způsobem vadí.)
2. ORGANISMUS MATKY – zatím asi jediný vědecky podložený důkaz, kdy se histamin dostane do MM, je nadprodukce endogenního histaminu imunitním systémem kojící ženy (viz výše při zánětu prsu).
Některé maminky popisují, že jejich děti reagují „skoro na všechno“. To „všechno“ bohužel často bývá spíše složení MM, nikoliv samotné potraviny. Protože do mateřského mléka přechází mediátory zánětu matky, které produkuje její tělo, může se v některých případech ukázat kojení jako problematické. Citlivější dítě s alergickou predispozicí může takové složení mléka dráždit. Na místě je v takovém případě tedy řešit maminku – její alergii, zánětlivé či autoimunitní onemocnění.
Pokud by mělo dítě alergii na většinu potravin, znamenalo by to, že imunologicky reaguje na většinu potravinových bílkovin. Taková situace je krajně nepravděpodobná. Proto je třeba pokusit se situaci rozklíčovat:
Kdy problémy dítěte začaly?
Při zavedení příkrmů – pak se pravděpodobně opravdu jedná o alergii, kdy MM působilo v případě alergenních bílkovin jako jakýsi filtr a reakce se projevily teprve na potravinu přímo podávanou. Takové děti zpravidla kojení „chrání“, protože alergenní potenciál bílkovin je v MM snížený.
Při výlučném kojení, tzn. zpravidla v prvních 3 měsících – zde je situace složitější, obvykle se nasazuje dieta bez mléčných bílkovin. Bezmléčnou dietu je třeba držet opravdu důsledně (nelze připustit ani stopy v jídelníčku matky) a měl by být vidět efekt. Pokud je dítě bez dalších příznaků, lze hlen ve stolici tolerovat a čekat na vymizení až po dobu 8 týdnů. Ovšem jen za předpokladu, že dítě prospívá, dobře spí, je klidné a pije s chutí. 5
V případě narušeného střevního prostředí dítěte (projevem bývají hleny, krev, zapáchající/pěnivá stolice, plynatost, průjem či naopak zácpa) je však třeba věnovat pozornost i dalším možným faktorům:
a) ABKM s přesmykem v alergii na mateřské mléko – za tímto stavem zřejmě stojí křížená reaktivita alfa-laktalbuminu kravského a lidského, které jsou homologní ze 74% a mají podobnou bioaktivitu. 6
Dítě však mohou v MM dráždit i další složky, nejen alergeny a je zjevné, že zdravotní stav kojící ženy je v tomto případě klíčový:
b) mediátory zánětu matky – prozánětlivé produkty imunitního systému kojící ženy, vč. protilátek proti konkrétním potravinám.
c) nevhodné složení mikrobiomu matky – který dítěti kojením předává.
d) sekundárně snížená enzymatická produkce – předpokladem takového stavu je narušení enterocytového lemu ve střevě dítěte alergickým či infekčním zánětem. Může se projevit, nedaří-li se stav dítěte upravit. V první řadě se to týká laktázy, může se přidat i porucha tvorby dalších enzymů. Dítě tudíž může v MM dráždit laktóza (přirozeně se v MM vyskytující).
Postup, jak si poradit s histaminovou intolerancí v praxi, najdete zde >>>
Zdroje:
1 Polyamines in human breast milk for preterm and term infants, Plaza-Zamora J, Sabater-Molina M, Rodríguez-Palmero M, Rivero M, Bosch V, Nadal JM, Zamora S, Larqué E. (2013)
2 Polyamine levels in breast milk are associated with mothers‘ dietary intake and are higher in preterm than full-term human milk and formulas; M. Atiya Ali, B. Strandvik, K.-G. Sabel, C. Palme Kilander, R. Strömberg, A. Yngve (2013)
3 Mastitis Modifies the Biogenic Amines Profile in Human Milk, with Significant Changes in the Presence of Histamine, Putrescine and Spermine; Perez M, Ladero V, Redruello B, del Rio B, Fernandez L, Rodriguez JM, et al. (2016)
4 Exercise Is Associated With Elevated Proinflammatory Cytokines in Human Milk
5 FUCHS, Martin. Potravinová alergie: jak na ni. Praha: Mladá fronta, 2019. Medical services. ISBN 978-80-204-5572-7