Jak uspat vzducholoď

Po hodině konečně zabere. Opatrně vyprostím ruku ze sevření zhadrovatělých paciček a bincem se brodím k počítači. Po cestě se mi na jednu ponožku nalepí vykydaná quinoa a druhou vytřu rozlitý čaj. Sundám si ponožky a brodím se dál, mám spoustu práce. Zapnu notebook, přihlásím se a… slyším kňučení.

Do pytle! Dítě sedí na posteli, jednou rukou si rve vlásky a hlasitě to v něm škrundá. Tváří se, že nikdy tvrdě nespalo. Další hodina metání kotrmelců a vykopnutých zubů (mých).

Dětské prdy, můj nejvytrvalejší soupeř…

Tenhle boj už je fakt osobní. Ničí mi život. Snad milionkrát jsem jim vyhlásila válku, seslala na ně hromy a blesky, ale ony jsou v dítěti dál s buddhistickým klidem zaražené…

Tohle se běžně odehrávalo ještě před loňskými Vánoci. A nyní, o další náročný rok později vám prozradím, že nejlepší věc, která pomůže dítěti usnout, když mu to nejde, neustále sebou mele a heká, je…

…něco, co má ideální teplotu, vždycky to máte s sebou a ještě do rezervy, nejsou to žádné mastičky, olejíčky, čajíčky, pecičky, kapičky, ani žádné další serepetičky…

Je to mámina ruka.

Dění v bříšku je neviditelné. Když to hodně bolí, tak se obecně hodně brečí. Ale ne vždy to musí bolet, aby to dítě stejně nenechalo na pokoji. Zažívací procesy v trávicím traktu mohou působit skutečně velice rušivě.

Děti často nemůžou usnout, vypadají, že se jim nechce, pořád se převalují, obrací se, kvičí, třepou rukama, kopou a kmitají nohama, něco vám vykládají, lezou po vás a vy si říkáte, panebože dítě, už spi!

Přiložte ucho

Pokud to znáte, zkuste příště v klidu a tichu postele přiložit dítěti ucho na bříško a zaposlouchat se. Možná se nebudete stačit divit, jaký rachot uslyšíte.

No dobře, řeknete si, to je snad normální, když střeva pracují.

Přiložte ruku

Položte na bříško ruku a možná ucítíte jakési šimrání. Nebo vás překvapí, jak vám bublinky vzduchu doslova bubnují do dlaně přes břišní stěnu.

Nic necítíte? Tak vydržte.

Pohlaďte

Pokud váš malý pytel blech vydržet nechce, tak ho po bříšku hlaďte. Můžete ve stylu masáže, ale na uspání se hodí velmi dobře tření – svižné hlazení po bříšku – přes oblečení, aby vám to nedrhlo, a samozřejmě po směru hodinových ručiček.

Klidně hlaďte rychlostí 2 kroužky za vteřinu. Říkáte si, že takhle rychlý pohyb dítě akorát ještě víc nabudí? Chtělo by to spíš něco uspávacího?

Věřte mi a vydržte. Pozorujte, co to s dítětem dělá. Když ho od možnosti usnout ruší zažívání, potřebujete od tohoto dění odpoutat pozornost. Čtení pohádky v tomto případě není účinná metoda.

Svižné tření perfektně splní svůj úkol. Na tuto techniku jsem přišla poté, co mi jeden fyzioterapeut vysvětloval, jak funguje naražení brňavky.

Všichni to znáte, je to hnusné! A co instinktivně a automaticky uděláte? Postižené místo si mnete, hladíte, snažíte se „to“ rozetřít, rozehnat. Mnutím a hlazením rozšíříte oblast stimulace nervových zakončení a vnímání toho nepříjemného se tak rozmělní.

Nabídněte dlaň jako polštář

Pokud si dítě lehne na břicho, nechte ho ležet přímo na své dlani. Buď bříškem, nebo tváří. Výborný trik! Pomáhá i při růstu zubů.

Zabalte ho

Pokud dítěti není hlazení bříška příjemné a vidíte, že neustále pohybuje rukama či nohama, zkuste si dítě k sobě přivinout sbalené do peřiny. Jako velké mimino v zavinovačce. Pokud i to vaše válí neustále sudy, zamotá se vám do peřiny skoro samo.

Toto částečné „spoutání“ omezí rozmáchnuté pohyby a přestože k nim dítě bude mít pořád tendenci, utlumíte jejich intenzitu, čímž mu dopřejete větší klid.

Všimněte si, že pokud dítě po nekonečných postelových manévrech konečně usne, bývá to často tak, že je někde nacpané. V koutě, u zdi, mezi špriclemi apod.

Obejměte pevně

Když je aktivita opravdu veliká a vy se zkoumavě díváte na dítě, které vypadá, že spát je to poslední, co se mu na tomto světě chce, nemusí to být tak úplně pravda.

Zkuste ho chytit. Pevně ho obejměte (ideálně v leže) a znemožněte mu sebou mlít. Bude se bránit, možná opravdu vehementně, a hlasitě řvát. Vydržte to zhruba 30 vteřin až minutu (bude vám připadat nekonečná) a pak ho pomalu pusťte. Možná vás překvapí, že zůstane klidně ležet nebo se převalí a za pár minut usne.

Tohle používám, když už si nevím rady a opravdu uvažuji, že dítě nechám být, ať tedy nespí. A ono to zabere vždycky! Uznávám, že funkčnost této metody jsem poprvé objevila někdy v 6 měsících a dnes už poznám, kdy to má smysl. A úspěšnost je 100%.

Nabídněte sebe jako polštář